Zdravím v novém roce všechny mé příznivce a návštěvníky. Dlouhou dobu jsem tu nebyl, ani jsem neměl čas navštěvovat Vaše blogy. On totiž návrat do práce po půl roce nicneděláního byl trochu náročný. Je to znát, že jsem se půl roku válel. Sice nejsem podle doktora úplně 100% zdráv, doporučoval ještě aspoň dva až tři měsíce doma, ale…. ! Důvodů, proč jsem ukončil neschopenku a šel makat je několik. Od „blbnutí“ mysli, po finanční stránku věci.
Moje každodenní činnost po návratu z práce byla asi následující. Umýt, převléknout, najíst a lehnout a odpočívat. Asi to bude chvíli trvat, než si organismus zase zvykne na takovou zátěž.
A jelikož jsem dnes nemusel do práce, je sobota, tak jsem i klidně spal a probudil se s dobrou náladou. A co to u mne znamená? No přece hudba, hudba a zase hudba. Mladší dcera od kamaráda má narozeniny. Bude jí ve středu 6 let a užívá si poslední rok ve školce. A co bych to byl za strejdu, abych jí nedal nějaký dáreček. Nejlépe hudební. Kupodivu to šlo lehce. No řekněme, že na lehkou dětskou písničku s jednoduchou melodií a „smysluplným“ textem není potřeba žádný velký talent. Jen pro informaci. Prcek se jmenuje Nikolka, ale říkáme ji přezdívkou Rambuška. V textu bude ke konci zmínka o lotru Badíčkovi. To je pro změnu jejich pes Bady. To abyste v tom neměli guláš. 
Už jsem jí sice přál po telefonu a zítra budu i osobně (těším se na dort), ale i zde Nikolce přeji vše nejlepší a ať si ještě užije těch pár posledních měsíců ve školce, než začne „pakárna“ ve škole.
Pavel Hošek – Rambuška se narodila
Audio clip: Adobe Flash Player (version 9 or above) is required to play this audio clip. Download the latest version here. You also need to have JavaScript enabled in your browser.
Písnička se ti povedla, Kelyši!
A jinak, návrat do práce jistě musel být složitý, dokáži si to představit… ale neboj, to se „vsákne“. Časem…
Kéž by se to vsáklo.
A díky za pochvalu, potěší. 
Promiň Pavle dalo by se to přirovnat k mému setrvalému stavu a ty si tím pádem můžeš představit, jak asi se cítí člověk ve stáří, ne že bych si stěžovala, někdy ale pociťuji škodolibost, když vy mladí pocítíte, jak nám asi je, v případě neuznávání naší bezmoci vám posloužit, když jste unavení !!! NEBER TO OSOBNĚ, JSEM BABA ŠKODOLIBÁ.
To je v pořádku Aničko. Beru to v pohodě a vím o čem mluvíš, vždyť mám oba rodiče, kteří mají už blíž k 80 než k 70 a vidím jak se cítí.
To je od tebe moc hezké, že máš uznání, toho si považuji, a tak trochu tvým rodičům v tom případě závidím.
Takovéhle rodinné hymny by zasluhovaly metál! Fakticky! Skvělé!
Jo to jako, že by mi připíchli na mou hruď metál? Největším a nejmilejším metálem pro mne bylo to, že písnička sklidila ohromný úspěch. Nikolka byla šťastná jako blecha a od její maminky jsem dostal milého „sprďáka“, že jí tohle nemám dělat. Když jsem jim tu písničku poslal v sobotu mejlem a oni si ji pustili, dokonce prý došlo i na slzy dojetí. Takže se líbila a to je ten pravý metál.
Ale kdeže připíchnutej! Ten správnej jsi dostal! (metály mohou být různé). Vzpomněl jsem si na jedny prázdniny v Hlásné Třebáni.. tam mi padla do oka jedna holčina (já asi 20, ona 16- ale vypadala na víc), byl jsem tam ještě s kamarádem a maminka té holky se o ni bála, tak se jí nelíbilo, jak jsme dosti kroužili u vody a ve vodě kolem sebe.. po prázdninách jsem jí poslal veršovánku a sklidil od té maminy „metál“, spočívající v tom, že pravila, že kdyby byla mladší – zamilovala by se..
Přesně tak se cítil můj syn, když šel konečně do práce po tom, co měl dost ošklivou zlomeninu nohy. Také si dlouho zvykal na to,že musí pravidelně vstávat atd.
Pavle, blahopřeju k nástupu do práce. Není tak obvyklý, že maroda vezmou zpět. Zvykneš si, až uvidíš v obálce pár peněz. To je teď nejdůležitější. Přečetla jsem článek a neviděla písničku, až komentáře mě usměrnily. Jdu poslouchat a ještě si užívej medvědí pozice, však si zvykneš. Hodně štěstí a sil Ti moc přeju.
Jak jsem mohla nedočíst celý článek do konce? Je to krásná písnička a malou určitě moc potěšila. Jsi dobrý kamarád, co má Nikolku rád. Ať vám to dlouho vydrží
Moc hezké, milé. Malé slečně přeji opožděně vše nej…♥
Návrat po takové době je opravdu těžký, hlavně když člověk není úplně fit. Držím palečky.
♥
Půl roku bez práce? To bych se zbláznil
Vydržať, na práci se dá zvyknout!
Úplně nejlepší je, když člověk může dělat to, co ho baví, jako to mám já, přeju to všem! 
Písnička je bezva.
Malý juk, nic nového, neni čas chápu, tak zase mizím, ahoj
Nakukuji, zdravím a jak píše Tenisák, tiše mizím…